Na únor jsem se velice těšila z dvou hlavních důvodů: 1. jsem měla mít asi nejrychleji kdy v historii hotové zkoušky a 2. jsem se rozhodla v tomto roce investovat do svého vzdělání nad rámec chemických studií.

Přihlásila jsem se na dva kurzy (dobře, byly tři, ale ten třetí byl až v březnu). A ráda bych se s Vámi o ně podělila.

Kurz konstrukce střihů

Konstruovat svoje vlastní střihy byl vždycky můj sen. Na začátku mého šití mě od toho babička odrazovala: „Proč bys dělala něco, co už někdo udělal?“ Radila mi, ať se radši naučím střihy upravovat. I tak mi to konečně nedalo a přihlásila jsem se na kurz konstrukce střihů vršku i spodku těla od Rebelion atelier v Praze.

Jaký to bylo? Pecka. Dostala nás na starost skvělá lektorka Edit. Kurz splňoval snad i víc, než jsem si mohla představit. Pod jejím vedením jsme si vytvořily master střih, ze které jsme se učily vymodelovat cokoliv si jen nakreslíme.

Úpravy první halenky ze zkušebního plátna

Musím říct, že jsem po prvním dni byla zoufalá. Vše, co jsme se dozvěděly bylo skvělé, ale já měla pocit, že chci víc a že mi to nestačí. Naštěstí jsme v neděli pronikly do tajů modelace a já Vám teď s klidem v duši můžu představit mnou narýsovaný střih na Hejtr triko, které je z 95 % z biobavlny a 5 % z elastanu.

HEJT JAK MÁ BEJT

NENÍ LÁSKY BEZ HEJTU

MILUJU HEJTUJU

Kurz sítotisku

Tím však jejich příběh nekončí. Na přelomu ledna a února jsme se sestrou Verčou vymyslely 3 super potisky. Musím říct, že mi to skoro nedalo spát:)

Od té chvíle jsem nepřestávala řešit jakou metodu tisku zvolit. Nejvíce se mi líbil transferový tisk z šablony na textil. Ale to bohužel nebylo tak jednoduché, jak se na první pohled zdálo. Už tak mám ve svém jednom studentském pokoji napůl dílnu a napůl sklad sportovních věcí a termolis do toho přidávat fakt nechci:)

Nakonec to vyhrála stará klasika – sítotisk. Přemýšlím, jestli mě kurz od Vzletné tak zklamal, kvůli tomu, že Rebelion nastavili příliš vysokou laťku, a nebo jestli mi prostě vadila neefektivnost tohoto kurz. Asi to bylo více faktorů dohromady. Každopádně jsem si sice zkusila potisknout vzorky kolekce, ale cestu mi to rozhodně neulehčilo.

Nakonec jsem objevila Servis Centrum v Brně, kde jsem po dlouhých strastí objevila lidi, kteří byly schopni všeho, co jsem potřebovala a šablonu mi vyrobili. JUPÍ! Když už jsem měla konečně šablonu na tisk, bála jsem se celkem zkusit to doma bez držáku rámu a tak tisk odkládala a odkládala, až jsem se jeden večer zdržela ve skateparku a známý Honza Tomšovský, který tvoří značku Fusion, mi nabídl, ať jdu tisknout k němu do dílny.

Konečně jsem přeskákala všechny klacky vhozené pod nohy a tisknu pro Vás mnou šitá trika. 🙂